Jak se sádrokarton vyrábí a jeho historie
Sádrokarton je lehký materiál, který se hodí pro stavbu příček, podhledů, suché podlahy nebo do dřevostaveb. Na trhu najdeme mnoho druhů SDK desek, ale jedno mají společné. Jejich základními surovinami pro výrobu je sádrovec a papír. Jaký je tedy proces výroby sádrokartonové desky?
Postup výroby sádrokartonu
Surovina a její doprava
Sádrovec se přesněji nazývá dihydrát síranu vápenatého, chemické značení CaSO4 · 2H2O. Sádrovec se vyskytuje běžně i v přírodě, nicméně jeho čistota nebývá vysoká a obsahuje množství nežádoucích příměsí.
V závodě Rigipsu u Mělníka získáváme tuto surovinu jako vedlejší produkt z místní tepelné elektrárny, která mimochodem zásobuje teplou vodou půlku Prahy. Říkáte si, kde se v elektrárně bere sádrovec? Důvodem je ochrana životního prostředí. Aby elektrárny nevypouštěly škodlivé oxidy síry (způsobující kyselé deště), musí se jejich zplodiny odsířit, a k tomu se využívá vápenec. A pokud si pečlivě prohlédnete vzorec sádrovce, stačí vám i vyšeptalé znalosti ze základní školy a pochopíte, že jak vápník, tak síra hrají v sádrovci důležitou roli. Čistota sádrovce z elektrárny dosahuje přes 95 %. Symbióza těchto dvou průmyslových komplexů – elektrárny a výrobny sádrokartonu – se tedy přímo nabízí. V Mělníku stojí vedle sebe, a tak se sádrovec dopravuje pásovým dopravníkem, bez nákladních aut.
Papír je do závodu dovážen ve velkých rolích. Sklady jsou zde dimenzovány na cca týden výroby. Papír pro výrobu sádrokartonu musí být velmi pevný, především v delším rozměru desky. To se papírnám daří i přesto, že papír je z 99 % z recyklátu.
Výroba sádrokartonu na výrobní lince
Výroba sádrokartonu je již poměrně jednoduchý energeticky nepříliš náročný proces. U výroby sádrokartonu se nepoužívají vysoké teploty jako například u pálení cihel. Ze sádrovce se po kalcinaci smícháním s vodní párou vytvoří sádra. Ta se ochladí a smíchá s dalšími surovinami. Přidávání surovin je dáno potřebnými vlastnostmi výsledné desky.
Pro výrobu sádrokartonových desek se používají speciální papíry s vysokou pevností (pevnost papíru určuje z cca 80 – 90 % pevnost sádrokartonové desky). Papíry se dodávají do továren v rolích až do průměru 2 metrů a hmotnosti 3 tun. Na jedné takové roli může být až 13 km dlouhý pás. Pro ilustraci v továrně v Horních Počaplech spotřebujeme za 15 měsíců papír o délce, jež by stačila na ovinutí celé zeměkoule. Těsně před zformováním desky se na papír tiskne označení typu desky a čas výroby.
Mixérem je mokrá kašovitá směs nanášena na spodní vrstvu papíru. Po rozprostření směsi po papíru je nanesena horní vrstva papíru. Takto připravený sendvič ihned zarovnává dvojice válců do požadované tloušťky. V této fázi si je již deska podobná, je ale stále měkká. V této fázi dochází ke kontrole kvality (především tloušťky desky) laserem.
Tuhnutí sádry probíhá na několik set metrů dlouhém dopravníku. Na konci tohoto dopravníku má deska již dostatečnou pevnost a je dělena na desky na kontinuálních nůžkách. Takto oddělené desky se obracejí a rovnají do jednotlivých pater sušičky. V sušičce se odpařuje nadbytečná chemicky nevázaná voda a současně se touto zvýšenou teplotou aktivuje škrob pro dosažení dobré přilnavosti papírového kartónu k sádrovému jádru desky.
Po vysušení se desky rozřezávají a ořezávají na finální rozměry, rovnají na palety a odvážejí se připravené k expedici do skladu. Jednotlivé zakázky sádrokartonových desek se kompletují s dodávaným příslušenstvím.
Sádrokarton lze dobře recyklovat
A co se děje s odpadem z přejezdů výroby popřípadě s odřezky sádrokartonu ze staveb? Protože proces tuhnutí sádrovce je vratný, tak tento materiál, po vytřídění a rozemletí na recyklační lince, je zpětně zpracován a jako počáteční surovina opět vstupuje do výroby.
Z toho vyplývá, že i sádrokarton ze staveb lze recyklovat a v Rigipsu na to myslíme. V západních zemích je zpětný odběr tohoto stavebního materiálu běžnou záležitostí, a i u nás si to lidé začínají postupně uvědomovat. Věnují úsilí vytřídění sádrokartonového odpadu a tak pomáhají chránit naše životní prostředí.
Něco málo z historie výroby sádrokartonu
Využití sádry ve stavebnictví zaznamenáváme již 1500 let před Kristem, kdy staří Egypťané sádrové chodníky využili v Údolí králů. Za přímého předka dnešního sádrokartonu bychom mohli považovat desky z dehtového papíru. Když totiž Augustine Sackett hledal do tohoto materiálu náhradu dehtového pojiva (jelikož dehet měl při dovozu do teplejších oblastí problém s odolností proti vysokým teplotám) experimentoval i se sádrou. A první sádrokarton byl na světě. Patentovat si jej nechal v roce 1894.
Výstavba výrobního závodu na sádrokartonové desky u Mělníka, byla zahájena v roce 1997. Tato výroba je součástí ekologického programu, který výraznou měrou přispívá ke zlepšování životního prostředí. Závod se již několik let intenzivně věnuje programu zlepšování – WCM (World Class Manufacturing). Získání bronzového a následně stříbrného ocenění v roce 2012 v rámci tohoto programu mu zajistilo umístění na předních příčkách závodů se světovou úrovní výroby.